Dvacet let Plzeňského komorního orchestru

S ušlechtilým zájmem

Jediný neprofesionální komorní orchestr v západočeské metropoli vzpomíná v těchto dnech dvacátého výročí svého ustavení. Po krátkém působení v rámci zdejší konzervatoře a potom ještě v plzeňském závodě Západočeských plynáren zakotvil komorní orchestr v Závodním klubu Západočeských energetických závodů, kde se koncem ledna roku 1965 oficiálně ustavil.

JAK JSME ZAČÍNALI

Prvním dirigentem Plzeňského komorního orchestru se stal profesor Antonín Devátý. Jeho rozsáhlé zkušenosti byly všeobecně uznávány a ceněny zejména v souvislosti s mnohaletou prací v Plzeňském rozhlasovém orchestru. Všichni členové nově vzniklého orchestru si tehdy předsevzali za svůj úkol neprofesionální koncertní uvádění hudebních děl našich i evropských autorů 18. a 19. století s možností uvádění děl skladatelů 20. století. V prvních letech nastudoval Antonín Devátý s komorním orchestrem celou řadu koncertů jak v Plzni, tak i v okolí, na jejichž programech byla hlavně hudba J. Bendy, F. Míči, J. J. Ryby, ale také W. A. Mozarta, L. v. Beethovena a dalších. Po třech letech práce se Antonín Devátý ze zdravotních důvodů vzdal uměleckého vedení a na jeho místo nastoupil Mario Klemens, dirigent operety Divadla J. K. Tyla. Vzhledem k jeho zaneprázdnění stanul po roce u dirigentského pultu komorního orchestru Jiří Kout, dirigent plzeňské opery, a Miloš Fakan, tehdy profesor zdejší konzervatoře. Stabilizovali orchestr, rozšířili jej o posluchače konzervatoře a na svých koncertech dodržovali původně dohodnutou dramaturgii.

V roce 1971 odešel Jiří Kout do Prahy a dirigentem komorního orchestru se stal Jaromír Klobouk z plzeňské Pedagogické fakulty. Došlo k částečnému rozšíření dramaturgie o nastudování dvou úsměvných Brixiho komorních zpěvoher Nezbední žáčkové a Byl jest jeden kantor dobrý. Premiéra se konala na jaře 1971 v Komorním divadle v Plzni.

PRVNÍ ZAHRANIČNÍ KONCERT

V tomto období začal orchestr více studovat a uvádět hudbu autorů 20. století (B. Britten, M. Hlaváč). Od roku 1972 pracoval při ZV ROH na VŠSE, který mu svým vzácným porozuměním umožnil koncertovat i v dalších létech, ale i uspořádat první zahraniční koncertní zájezd do Karl-Marx-Stadtu v NDR. Na začátku roku 1977 došlo opět ke zřizovatelské změně. Za pomoci krajské odborové rady se novým zřizovatelem stal Odborový dům, kulturní zařízení ROH. Kde působí dodnes. V podzimu roku 1977 stanul u dirigentského pultu František Drs, koncertní mistr orchestru Divadla J. K. Tyla. Mladý nadaný umělec stále dodržuje původní dramaturgii, avšak současně ji uvážlivě rozšiřuje o rozmanitější hudební díla autorů 19. století se spoluúčastí sólistů a smíšeného sboru. Začátkem roku 1983 nastudoval a s Plzeňským komorním orchestrem, sólisty (členy plzeňské opery) a smíšeným sborem Šumavan uvedl koncertní provedení opery P. Mascagniho Sedlák kavalír. V současné době připravuje Plzeňský komorní orchestr za řízení Františka Drse a spoluúčasti sólistů J. Zamrazilové, J. Plíškové, J. Jandy a zasloužilého umělce K. křemenáka, členů plzeňské opery a smíšeného pěveckého sboru Česká píseň koncertní provedení Blodkovy opery V studni a jeho Andante cantabile se sólistkou Ivetou Kupilíkovou, posluchačkou zdejší konzervatoře.

Také hudba autorů 20. století se na programech koncertů Plzeňského komorního orchestru poměrně často objevuje - (L. Janáček, V. Felix, L. Matoušek, M. Hlaváč). Orchestr prochází obdobím největšího dramaturgického rozmachu od svého založení. Během dvaceti let své existence vystoupil na více než stu veřejných a interních koncertech, kulturních vložkách, festivalech a koncertoval na státních zámcích v Západočeském a Jihočeském kraji. Účinkovala s ním řada instrumentálních i vokálních sólistů, většinou členů opery Divadla J. K. Tyla, ale i ND v Praze a brněnské či liberecké opery.

ZÁJEMCI VÍTÁNI

Převážnou část členské základny tvoří amatérští hudebníci, avšak obtížně řešitelná generační otázka způsobuje, že se do některých nástrojových skupin musí zvát profesionální výpomoci. Všichni členové orchestru se svým nezištným a ušlechtilým zájmem o vážnou hudbu plně angažují v kulturní a veřejné činnosti. Někteří působí ještě v dalších společenských veřejných funkcích. Rádi mezi sebou uvítají nové aktivní zájemce o tuto formu vážné hudby, kteří by chtěli v orchestru trvale pracovat.

Václav Frček, Plzeň